Zvonění k popravě. Po stopách vysloužilých umíráčků

 Zvonění k popravě. Po stopách vysloužilých umíráčků

Naši předkové vnímali zpěv zvonů jinak než my dnes. Pokud je vůbec ještě slyšíme… K lidem z minulých staletí promlouval zvon málem lidským hlasem. Sděloval jim, kdo se narodil a kdo zemřel. Varoval před požárem, povodní, bouřkou, vpádem cizích vojsk. Někdy vyčítal, jindy káral. Na pohřební klinkání kdosi narouboval průpovídku: „Umřel – nechtěl – musel.“ Své zvonky měla i městská popraviště. Když potom takový umíráček dosloužil, málokomu chyběl. Přesto se mohlo stát, že lidé jeho zlověstný tón uslyšeli znovu – v úplně jiných souvislostech.
Pokračuj ve čtení






admin

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejpřísnější opatření platí i po 22. lednu! Školy neotevřou, testy zdarma a Ski areály zavřené!